Na co postavit včelí úl?

Mezi nejvíce používané dřevo na výrobu úlů se řadí borovice, smrk a topol. Prkna je zapotřebí nařezat a ohoblovat. V první řadě je zapotřebí mít obstaraná dřevěná prkna o tloušťce 25 mm. Na výrobu dna je možné použít dvě možné řešení. Oboustrannou konstrukci s výškou podmetu 2 cm, aby bylo možné zasunout monitorovací podložku. Nebo může být konstrukce dna vybavena kovovým pletivem, kterým propadají škůdci na monitorovací podložku.

Prověřené jsou dřevo, produkty z dřeva (hobra, sololit, HBS desky), pěněný polystyren, barvy a laky vyhovující pro přímý styk s potravinami, ocel nerez, pozinkovaná nebo pocínovaná. Ostatní materiály plasty, zejména pro vnitřní prostor úlu musí vyhovovat vhodnosti použití pro potravinářské účely. Materiál při výrobě úlů nesmí uvolňovat žádné plyny nebo částice které by se mohly dostat do medu.

Začínal jsem s různými kovovými svařovanými stojany, z praktického hlediska je ale mnohem jednodušší použít dva dřevěné hranoly (10 cm x 10 cm x 5m). Na ně se vejdem 8 úlů Optimal, stačí pouze uprostřed podepřít. Je to snadno vyrobené a v případě potřeby i rozebratelné. Hranoly lze postavit na kusy betonu.

Já chci dát úly na dvě rovnoběžné kovové trubky, přivařené k tak 30 centimetrovým kovovým nohám, zabetonovaným do země až do nezamrzající hloubky. Stačí taková hloubka, aby to bylo stabilní. Beton váží 1800kg/m3, takže jenom jeho váha plus vzepření v zemi zajistí stabilitu i při menší hloubce. Namlátím do země jednometrové roury (60mm průměr) zepředu a zboku na ně vratovými šrouby našroubuju věnec zeshora prošroubuju odpadovými prkny z pily fůra práce, ale dobrý.

Doporučuje se, aby byly úly vzdálené od země alespoň 25 centimetrů. Podmet pro stabilní stanoviště by měl mít minimální výšku 3 cm, pro kočovné úly asi 8-10 cm.