Jak opravit komín?

Prvním krokem při opravě komínu je důkladná kontrola jeho aktuálního stavu. Tuto kontrolu by měl provádět odborník – kominík s potřebnou certifikací. Během inspekce se hodnotí stav vnitřního průduchu, dehtování, praskliny, ucpání, stav zdiva a spár, statická stabilita komínu, odolnost vůči vlhkosti a kondenzátu, kompatibilita s používaným topným systémem. Na základě výsledků inspekce se rozhodne, zda je nutná kompletní rekonstrukce, nebo postačí částečná oprava komínu. Než s opravou komína začnete, pozvěte si kominíka. Je na něm, aby komín prohlédl i zevnitř a zjistil, v jakém stavu je část komína od střechy až k podlaze. Pokud je celá spalinová cesta za hranicí technické životnosti, oprava se prodraží. Jestli je však mimo provoz pouze část nad střechou, můžete začít s rekonstrukcí. Než začnete s vlastní rekonstrukcí komínu, je nutné připravit několik věcí. Stavební povolení – u větších zásahů je nutné mít souhlas stavebního úřadu. Výběr odborné firmy – doporučuje se spolupracovat s certifikovanými kominíky. Bezpečnostní opatření – zajistěte přístup ke komínu, odstraňte překážky a chraňte okolní konstrukce. Praktickou věcí je stavba malého dřevěného lešení na hřebeni střechy – hodí se jak kvůli vyšší bezpečnosti, tak pro odkládání stavebního materiálu a nářadí.

Než k opravě komínu přistoupíte, je potřeba demontovat jeho oplechování a sousední krytinu. Při odstraňování zbytků zdiva dejte pozor, abyste nepoškodili střešní krytinu. V případě, že je komín ve špatném technickém stavu, je nutné jeho částečné nebo úplné odstranění. Tento krok zahrnuje rozebrání nadstřešní části komínu, odstranění staré vložky nebo znečištěného zdiva, vyčištění komínového průduchu. Vždy je nutné dodržovat bezpečnostní předpisy a používat ochranné pomůcky. Starý komín se ubourá až ke zdravé části, udělá se na něm betonový věnec, do kterého se zabetonuje přechodová redukce. Při rekonstrukci je nutné posoudit stav a funkčnost každé z nich a provést na ní potřebné práce. Je třeba zajistit statickou pevnost komína, tedy jeho zdiva. Je potřeba obnovit povrchové úpravy komína, tedy omítku či spárování. Je potřeba zajistit funkčnost a bezpečnost spalinové cesty, většinou provedením vyvložkování.

Nejběžnější metodou opravy komínu je vložkování. Postup zahrnuje vložení nerezové nebo keramické vložky do komínového průduchu, upevnění vložky pomocí distančních kroužků, utěsnění spár a napojení na spotřebič, instalaci revizního otvoru a komínové hlavice. Vložkování má velkou výhodu v rychlosti a živnosti systému. Často je spojené s frézováním komínového tělesa, díky čemuž se zvětší jeho vnitřní průměr. Dovnitř se zasune speciální hliníková nebo nerezová vložka, kudy budou spaliny odcházet. Nadstřešní část komínu pak stačí kolem vložky obezdít a oplechovat. Nejčastější volbou při rekonstrukci starého komínu je vložkování komínu nerezovou vložkou, která je odolná vůči kondenzátu a snadno se instaluje. Vložkování zajišťuje odolnost proti kondenzátu, kyselinám a vysokým teplotám. V případě kondenzačních kotlů je nutné zajistit i odvod kondenzátu. Pokud ano, měl bych i do rekonstruované části použít stejný materiál. Dovnitř můžeme osadit keramickou nebo nerezovou vložku. Měla být mít stejný průměr, jako vložka ve zbylé části komínu.

Nadstřešní část komínu je vystavena povětrnostním vlivům a často bývá poškozená. Oprava zahrnuje obnovu zdiva a spár, instalaci komínové stříšky, hydroizolaci a oplechování. Nadstřešní část komínu můžete vyzdít z cihel komínovek nebo zvonivek. Vydrží podstatně déle než obyčejné cihly a nemusíte je omítat – stačí vyspárovat. Patrně budete muset nahradit vrchní část šamotové vložky. K zakončení komínu použijte beton a nezapomeňte na stříšku, aby dovnitř nepršelo. Nad štítem by měl komín vyčnívat nejméně šedesát centimetrů. Pak se pokračuje nahoru se všemi třemi vrstvami - tvarovky, izolace a vložky. Na konec se dá betonová krycí deska s ukončením a je hotovo. U tohoto typu komínu se nejčastěji používají speciální lícové cihly. Cihly jsou málo nasákavé a teplotně odolné. K jejich spojování se používá speciální malta. Pro komíny bez vložky se musí dle normy použít varianta plné cihly. Pro ukončení se použije krycí deska, nejčastěji nerezová. Měla by mít přesah přes vnější okraj obezdění komínu o min.50 mm.

Po dokončení rekonstrukce komínu je nutné provést výchozí revizi. Tu provádí autorizovaný revizní technik, který zkontroluje těsnost a průchodnost komínu, ověří správné napojení na spotřebič, vystaví revizní zprávu. Bez této zprávy nelze komín legálně užívat. I po úspěšné opravě komínu je nutné pravidelně provádět údržbu. Kominík musí provést kontrolu minimálně 1× ročně. U plynových spotřebičů je doporučena kontrola 2× ročně. U pevných paliv je nutné čištění až 3× ročně. Pravidelná údržba prodlužuje životnost komínu a snižuje riziko požáru nebo úniku spalin.