Návrh zabezpečovacího systému
Teoretickou část diplomové práce tvoří obecný rozbor zabezpečovacích systémů a pojednání o jednotlivých bodech bezpečnostního posouzení. V praktické části je zpracováno bezpečnostní posouzení zabezpečovaného objektu s dvěma vypracovanými návrhy zabezpečení. První návrh je zpracován podle kritérií zadaných vedením společnosti. Druhý návrh je vypracován podle mých kritérií a uvážení. Výsledkem diplomové práce je následné zhodnocení návrhů.
Návrh systému jako proces ve smyslu ČSN CLC/TS 50131-7 je tvořen řadou dílčích činností, jejichž výstupem je dokument, který norma nazývá pojmem „Návrh systému PZTS". Jeho obsah je specifikován v příloze G ČSN CLC/TS 50131-7. Bezpečnostní posouzení objektu je jednou z prvních činností při návrhu systému PZTS. Cílem této činnosti je stanovení potřebného stupně zabezpečení objektu ve smyslu ČSN EN 50131-1. Odtud se odvíjí požadavky na rozsah střežení a volbu zařízení PZTS a rozsah mechanických zábranných prostředků (MZP). Aspekty, které je nutno brát při bezpečnostním posouzení objektu v úvahu, jsou popsány v příloze B, příloze C a příloze D normy ČSN CLC/TS 50131-7.
Bezpečnostní posouzení provádí zástupce dodavatele vždy za účasti odběratele, případně dalších zainteresovaných subjektů (policie, pojišťovna, provozovatel dohledového a poplachového přijímacího centra (dále jen DPPC)). Odběratel si může vyžádat účast, případně provedení této činnosti od nezávislého subjektu (třetí strany) - soudního znalce, bezpečnostního konzultanta. Postupy a metody analýzy rizik, které je možno v rámci bezpečnostního posouzení použít, vycházejí z předběžné analýzy nebezpečí (PHA) s ohledem na určení účelu, fyzické podstaty a režimu provozu objektu. Přípustné je využití celého spektra metod od prostého expertního posouzení přes užití strukturovaných metod analýzy rizik (ETA, FTA, HRA, FMEA), které je nutno obvykle pro použití v oblasti bezpečnostního posouzení objektů modifikovat, až k využití vysoce sofistikovaných softwarových metod u objektů s extrémně vysokými riziky.
Výstupem bezpečnostního posouzení objektu je zápis podepsaný zástupcem dodavatele, zákazníkem, zástupcem pojišťovny (je-li bezpečnostnímu posouzení přítomen) a zástupcem organizace zajišťující příjem poplachových signálů a intervenci v případě napadení objektu (provozovatel DPPC - bezpečnostní služba či policie). Posouzení ostatních vlivů je další z činností při návrhu systému PZTS. Základem posouzení ostatních vlivů je v podmínkách české elektrotechnické praxe stanovení prostředí ve smyslu ČSN 33 2000-1 ed.2. Výstupem z posouzení vlivů prostředí je písemný protokol, který je podkladem pro určení vhodných typů zařízení s ohledem na jejich umístění.
Systémový návrh ještě není projektovou dokumentací v pravém slova smyslu, slouží ve fázi nabídkového řízení k upřesnění rozpočtu akce a jako podklad pro jednání se zákazníkem. Po získání zakázky je tento systémový návrh podkladem pro zpracování dokumentace části stavby - technologie PZTS (viz kapitola 7 ČSN CLC/TS 50131-7). Systémový návrh reflektuje požadovaný rozsah střežení odpovídající příslušnému stupni zabezpečení (viz tabulka F1 přílohy F ČSN CLC/TS 50131-7), které bylo výstupem z bezpečnostního posouzení objektu. Obsah tohoto dokumentu je stanoven přílohou G ČSN CLC/TS 50131-7.
Řešení zabezpečení objektu vychází vždy z požadavku zákazníka, dle předem stanovených bezpečnostních rizik a v souladu s platnou legislativou. Způsob řešení a rozsah systému PZTS (poplachový zabezpečovací a tísňový systém) si může stanovit zákazník sám dle svého uvážení ve spolupráci s našimi doporučeními, které vycházejí ze znalostí a zkušeností z mnohaleté praxe. Pro správný návrh zabezpečovacího systému je nezbytně nutná návštěva daného objektu. Systém PZTS (poplachový zabezpečovací a tísňový systém) obsahuje jednotlivá čidla, sirény, magnetické kontakty, infrazávory a jiné komponenty.
Všechny tyto prvky je třeba navrhnout a nainstalovat tak, aby s co nejvyšší účinností detekovaly případné pokusy o narušení a zároveň aby nedocházelo k falešným poplachům. Návrh zabezpečovacího systému tedy musí brát v úvahu kromě všech hrozících rizik i všechny možnosti nechtěného narušení, například od zvěře nebo náhodného kolemjdoucího za oplocením objektu. Vlastní instalace jednotlivých prvků systému probíhá ve venkovních prostorách přímo na fasádu objektu pomocí konzole na sloupy, nebo na oplocení. Ve vnitřních prostorách se jednotlivé prvky instalují přímo na zdi, nebo stropy objektu. Na okna a dveře se pak umísťují nejčastěji magnetické kontakty.
Všechny prvky se následně připojí pomocí strukturované kabeláže do ústředny, která řídí chod celého systému a vyhodnocuje podněty z jednotlivých prvků. Instalované prvky jsou navíc seskupeny do několika okruhů podle jednotlivých částí objektu, aby bylo možné aktivovat a deaktivovat zabezpečení právě v té části objektu, která to vyžaduje.