Založení vyvýšených záhonů

Pro vyvýšený záhon vybíráme slunnou lokalitu, optimálně i chráněnou před větrem.

Výrobci nabízí dřevěné, pozinkované, plechové, plastové i betonové záhony, které si doma sami složíte nebo Vám je dodají již složené.

Pokud chceme ušetřit, koupíme si materiál, který preferujeme, nejčastěji to bývají dřevně fošny.

Po sestavení základní konstrukce je dobré vnitřek vyložit nopovou fólii.

Před založením záhonu odstraňte travnatou vrstvu půdy.

Pokud umísťujeme záhon na zahradu, odstraníme před tím trávu a plevel, můžeme na spodek přidat karton jako bariéru proti plevelu.

Osvědčenější je před tím zeminu ve spod trochu zrýt nebo načechrat, aby se spojila s přírodním materiálem, který bude ve vyvýšeném záhonu.

Pokud bude záhon na betonu, musíme zajistit odtok přebytečné vody například vytvořením pár děr ve fólii a do spodu dát drenáž (keramzit atd.).

Spodní drenážní vrstva Spodní vrstva je složena z dřevěných větví a klád, které skládáme od nejtlustších po nejjemnější – a to do spodní třetiny vyvýšeného záhonu.

Do spodu dáme hrubý materiál, jako jsou větve, štěpka.

Do horního patra spodní třetiny můžete dále použít zbytky rostlin, posekanou trávu, listí.

Pro snížení sesedání výplně doporučujeme mezi dřevo vložit větší kameny nebo štěrk.

Kameny pomáhají stabilizovat dřevo, zabraňují jeho nadměrnému rozkladu a zároveň přispívají k lepší drenáži.

Každá vrstva by měla mít 25–30 cm.

Používejte pouze ovocné a listnaté dřeviny, které nejsou jedovaté.

Vhodné dřeviny: bříza, hloh, lípa, habr, vrba, topol, platan, olše, jasan, jilm, líska, jabloň a hrušeň.

Funkce spodní vrstvy: Drenáž – dobrý odvod přebytečné vlhkosti Provzdušnění – přísun vzduchu k tlejícím složkám Omezení sesedání – použití kamenů ke dřevu Oddělení kompostové vrstvy od země – zajištění efektivního tlení

Díky tomu se udrží částečně vlhkost, a navíc tato vrstva vytvoří tělo záhonu, takže nebudeme muset doplňovat tolik substrátu a kompostu.

Postupem času bude podléhat hnilobě a sesedat, částečně se přemění na živiny pro rostliny.

Střední kompostová vrstva Tato vrstva je v zakládání klíčová – dochází zde k tlejícím procesům, které zahřívají kořeny zasazených rostlin, a to až o 8 °C.

Do prostřední vrstvy dáme uzrálý kompost, posekanou trávu nebo listí, proložíme i původní zeminou, pokud jde o záhon na zahradě.

Do této vrstvy lze přidat: Koňský hnůj – skvělý zdroj tepla a živin Nevyzrálý kompost – podpoří dlouhodobé tlení Zemina z původního místa záhonu – pomůže udržet původní mikroorganismy

Tato vrstva funguje jako houba – zadržuje zálivku a dešťovou vodu.

Dále tuto vrstvu doplňte dobře vyzrálým kompostem a případně menším množstvím hnoje.

Pozor na sesedání záhonu! Spodní vrstvy mají tendenci klesat, a to poměrně výrazně.

Platí pravidlo, že při zakládání vyvýšeného záhonu je potřeba nespěchat – doporučujeme postupně doplňovat obě spodní vrstvy po dobu až měsíce, průběžně je prolévat vodou a nechat přirozeně dosednout.

Horní vrstva – substrát a zemina Tato vrstva je klíčová pro růst rostlin.

Do zbylých 20 až 30 cm dáme kvalitní substrát nejlépe smíchaný s kompostem.

Doporučujeme kombinovat: Kvalitní zahradní substrát (minimálně 3 pytle na metr záhonu) Prosetou zeminu ze zahrady – úspornější varianta Kompost – pro udržení živin

Do metrového záhonu budete potřebovat cca 400 litrů substrátu, což odpovídá 6–8 pytlům.

Pro úspěšné pěstování nám dobře poslouží kvalitní zahradnický substrát univerzální, například od Rašeliny Soběslav – Zahradnický substrát B univerzální.

Vrstvu substrátu ještě můžeme smíchat s kompostem a doplnit o organická hnojiva jako je kravský nebo koňský hnůj.

Použijte netkanou textilii – zabrání růstu plevele a snižuje odpar.

Alternativou je mulčování slámou – chrání půdu a udržuje vlhkost.

Pravidelná zálivka – průběžně kontrolujme stav záhonu, a hlavně v období sucha zaléváme pravidelně, nejlépe ráno nebo večer.

Každý rok doplňujeme vyvýšený záhon novou vrstvou substrátu s kompostem.

Používání mulče (např. sláma) nám udrží vlhkost a potlačí plevely.

Zemina v záhonu postupně sléhává, je potřeba ji doplňovat směsí kompostu a zeminy.

Vysychání půdy lze řešit mulčováním, hustší výsadbou nebo zvýšenou zálivkou v parných dnech.