Založení kompostu na zahradě

V zásadě si můžete vybrat ze dvou různých postupů pro založení kompostu: zřídit hromadu kompostu nebo postavit kompostovací nádobu jako termokompostér. Kompostéry se hodí zejména pro menší zahrady a pro optimální kompostování by měly být umístěny na mírně stinném stanovišti chráněném před větrem. Příliš mnoho slunce kompost vysušuje. Při přetrvávajícím dešti byste měli kompost chránit před příliš vysokou vlhkostí jeho zakrytím. Kompostéry, jako jsou termokompostéry, jsou zpravidla dobře chráněny proti různým povětrnostním vlivům. I pro malé plochy se vyplatí založit kompost. Založení kompostu doporučujeme na volnou a prostornou plochu. Ideální na periferii vaší zahrady, kde v blízkosti nejsou už žádné příbytky ani chatky. Hlavně proto, že z kompostu se uvolňuje nepříjemný zápach a svým obsahem láká hmyz, hlodavce a jiné zvěře. Kompostér postavte na rovnou plochu. Kompostér nemá dno a potřebuje mít styk s půdou, protože právě odtud se do kompostéru dostávají mikroorganismy.

Založení hromady zahájíme nosnými uhlíkatými materiály, jakými jsou větve, sláma, listí, papír, kůra či hobliny. Čím více si dáte záležet na obsahu první vrstvy, tím účinněji podpoříte provzdušňovací a drenážní funkci připravené hmoty. Do kompostéru vložte nalámané větve. Pro správné nastartování kompostovacích procesů potřebuje kompostér přístup vzduchu, proto vložte do spodního patra suché i mokré větvičky. Otevřete větrací otvory. Pro dostatek větrání otevřete větrací ventil. Základní podmínkou vrstvení je zachovat vyvážený podíl dusíkatých a uhlíkatých materiálů. Platí, že na jeden díl (kupu) dusíkatých ukládáme 20 až 30 dílů uhlíkatých směsí při min. objemu 1 m3. Pokračujeme tak, že na každou další vrstvu uhlíkatých složek přidáváme menší hromadu dusíkatých. Mezi dusíkaté složky patří různé zelené substance, jako například čerstvě posečená tráva, plevel, ovoce apod. Do kompostéru vhazujte biologický odpad v poměru C : N 25-30 : 1. Čerstvý zelený materiál bohatý na dusík stačí vhodně zkombinovat s dřevnatým starším materiálem, který obsahuje hodně uhlíku. Na dva kbelíky kůry můžete přidat jeden kbelík odpadu z kuchyně. Na tři kolečka posekané trávy jedno kolečko slámy nebo jehličí.

Přesný poměr kompostovaných látek je třeba zachovat, aby docházelo k jejich optimálnímu působení - například zvýšeným obsahem dusíkatých materiálů se urychluje celkový proces, u uhlíkatých je kompostování pomalejší pro slabší obsah živin. I mezi jednotlivými uhlíkatými či dusíkatými složkami existují jisté funkční rozdíly. Pokud například vkládáte do kompostu plevel, roztřiďte v něm listí. Ořechové se sice rozkládá pomaleji, ale je bohaté na třísloviny a látku juglon s fungicidními účinky. Specifickou funkci mají i jehličnany. Ty v kompostu snižují pH, okyselují ho, jsou tedy vhodné pro kyselomilné rostliny. Po založení kompostu z nevyhnutelné surovinové skladby není ani tak důležité urychlení procesu, ale zefektivnění účinných látek. Mezi tzv. očkovací látky, které později nabudí vyčerpanou půdu po zimě patří močůvka, posečená tráva, tělo mrtvého zvířete, ale i působení antioxidačních látek kostivalu nebo řebříčku. Působení přidaného materiálu bude účinnější, pokud ho upravíte na co nejmenší kousky. Ideální do velikosti malíčku na ruce. Tímto zabezpečíte lepší přístup kyslíku a méně náročné přehazování materiálu. Klíčivost kompostu podpoříte i jinými koloniemi mikroorganismů. Výbornou volbou jsou bakteriálně enzymatické přípravky, které zefektivňují kompostovací proces. Aby byl takový přípravek opravdu funkční, měl by obsahovat alespoň 3 až 4 různé druhy bakterií.