Založení ovocného sadu

Vše musíte promyslet ještě v zimě, na jaře už bude pozdě.

O tom, co můžete pěstovat rozhoduje hlavně půda.

Koupili nebo zdědili jste velký pozemek a máte v plánu založit ovocný sad?

Vzhledem k tomu, že zde bude po několik let, je totiž velmi důležitá pečlivá příprava pozemku a vhodný výběr ovocných druhů.

Máte-li tedy ambice, že v příštím roce založíte sad, ještě teď, v zimě, musíte vše dobře naplánovat, na jaře totiž už tolik času mít nebudete.

Péče o ovocný sad vyžaduje více úsilí a velmi pečlivou přípravu pozemku.

Je tedy velmi důležité i ekonomicky nutné s plánováním sadu začít ještě teď, v zimě, abyste vše zvládli bez zbytečného stresu.

Sad se vždy musí založit tak, aby byl správně orientovaný s ohledem na světové strany.

Počítejte s tím, že ovocné druhy vyžadují pro násadu plodů a jejich dozrávání hlavně dostatek slunce.

Z toho důvodu jsou nejvhodnější pozemky situované na jih, případně pak jihovýchodní či jihozápadní stranu.

Více než rovinatý pozemek je pro sad vhodnější mírný svah.

Naprosto nevhodné jsou mrazové kotliny a úpatí strmých svahů, kde se chladný vzduch zdržuje poměrně dlouho.

Zcela nevhodným místem pro sad je pak břeh potoka či u rybníka, kde se drží vlhkost a stromy jsou více napadány houbovými chorobami.

O tom, čemu se bude na daném pozemku dařit, rozhoduje hlavně kvalita půdy, stejně jako o vhodném výběru podnože, na kterou je vybraná odrůda naroubovaná.

Obecně platí, že na chudé půdy jsou vhodné silnější a vzrostlejší podnože, aby kořeny dokázaly strom uživit.

Je-li půda kvalitní, postačí i různé zákrsky.

S výběrem podnože také souvisí doba, kdy budou stromy rodit.

Na vzrostlejších podnožích si na první úrodu počkáme zhruba 5 let, kdežto u zákrsku začíná plodnost již za dva roky.

To, jakou půdu máme, nám prozradí půdní rozbor.

Uklidníme vás, protože v každé půdě lze pěstovat určité ovocné druhy.

Navíc, velkou výhodou kamenitých půd je jejich propustnost, takže se na nich bude dařit řadě ovocných druhů – například ji uvítají višně, broskvoně a hlavně meruňky, které jsou velmi citlivé na nedostatek vzduchu v půdě.

Dále zde bude dobře vinné révě, rakytníku, ostružiníku, bezu černému a černému jeřábu.

V případě těžších půd vysazujeme jádroviny, hlavně jabloně a hrušně, dále třešně a z drobného ovoce rybíz.

Střední půdy vyhovují všem ovocným druhům, přičemž na teplejších místech se bude dařit meruňkám, broskvoním či ořešákům.

Lehčí půdy vyhovují peckovinám, vlašským i lískovým ořechům či renklódám.

Je-li půda kyselá, budou vhodné borůvky a brusinky.

Půdu pod ovocnými stromy je třeba udržovat v bezplevelném stavu, protože plevel dřevině odebírá vodu i živiny, a navíc se v něm často zdržují choroby a škůdci.

Jenže, použití herbicidů v ovocném sadu nepřichází v úvahu, takže možnosti se nám jaksi snižují.

První variantou je mulčování kolem stromů, díky čemuž se u stromu drží i vláha.

Druhou možností je plošné zatravnění a sečení s tím, že pod stromy je dobré používat jiné rostliny, například kostival, který má vliv na strukturu půdy a na rozdíl od trávy nevytváří travní plsť.

Ve vyšších polohách tedy lze pěstovat jádroviny, hlavně jabloně a hrušně, švestky, aronie a bez černý.

Vybíráme však spíše menší čtvrtkmeny.

Z drobného ovoce můžeme ve vyšších polohách pěstovat maliny, rybízy nebo jostu.

Na začátku se v květnu nebo červnu společně sejdeme na vašem pozemku a domluvíme se na rozsahu výsadby, jaké jsou vaše představy a zjistíme, jaké jsou možnosti pozemku.

Výstupem z tohoto setkání bude dokument s doporučenými odrůdami k výsadbě a dalšími detaily týkající se výsadby či terénních úprav pozemku.

Součástí výstupu může být i harmonogram prací, výsadbový plán a rozpočet.

Zpravidla začínáme v září terénními úpravami a vykopáním výsadbových jam.

Následuje zatlučení akátových nebo dubových kůlů.

Během listopadu nebo prosince stromy zasadím, uchytím ke kůlům a zajistím dostatečnou ochranu proti zvěři.

Nejpozději během jara stromy důkladně zamulčuji hnojem a štěpkou.

Sázím na podzim (listopad, prosinec).

Sázím stromy na semenných podnožích a staré odrůdy, tedy stromy, které jsou vhodné pro extenzivní ovocnářství, vyžadují méně péče a dožívají se vyššího věku.

Cílovým tvarem je vysokokmen, případně polokmen na menších zahradách.

V tomto článku vám slovy pana Daniela popíšeme, jak založit malý ovocný sad na zahradě podle principů permakultury.

Jedná se o sad, kde jsou vysázené arónie, jeřáby, muchovníky a hlošiny.

Pro výsadbu stromů vybral pan Daniel zadní část zahrady.

Jedná se o plochu cca 10 × 10 m.

Stromy se výjimečně rozhodl sázet do pravidelných řádků, ve sponu 2 × 2 × 2 m.

Na vybrané ploše vykopejte vodní svejly pro zadržování vody.

Vykopané drny použijte pro tvorbu zemních valů.

Přidejte kompost a další přísady (perlit, písek a dřevěné uhlí) pro zlepšení půdy.

Valy i svejly následně pokryjte slámou (poslouží jako hnojivo).

Vykopejte důlek pro strom, nasypte mykorhizu, vložte strom i pevnou oporu.

Zasypte stejnou hlínou.

Navrch přidejte kompost a další přísady.

Stromy opatrně přivažte k oporám, aby je nevyvrátil případný vítr.

Stromy dostatečně zalijte (několik litrů vody dle velikosti a stáří stromu).

Odkrytou hlínu opět zakryjte slámou.

Odkryjte slámu a vysejte zde tzv. zelené hnojení, které umí vázat dusík a pomůže vám zúrodnit okolní půdu (ne však u hlošin, ty vážou dusík samy o sobě).

Tento krok je žádoucí provést v teplejších dnech, tzn. nejdříve v období dubna, května.