Jak postavit venkovní gril?

Pro bytelného zahradního gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60–80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Odebereme tedy asi 20 cm zeminy a nasypeme 15 cm vrstvu betonu. Pro zajištění optimálních vlastností směsi ji doplňujeme plastifikátorem betonu. Místo ručně připraveného betonu můžeme použít hotovou cementovou podlahu, položenou ve dvou vrstvách (jedna může mít tloušťku až 8 cm). Pro stavbu základu pece jsou vhodné betonové tvárnice, klinkerové cihly a přírodní kámen. Základnu kamen zvedneme do čtyřhranného tvaru, do výšky zhruba 60 cm. Jeho vnitřek vyplníme kamínky a pískem, vrchní vrstvu vysypeme železobetonem obohaceným o perlit, který zajistí těsnící efekt.

Zdíme na betonovou desku či rám buď přímo, nebo položíme izolaci podobně jako při stavbě domu. Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly (protože mají póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne), nýbrž hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly. Stěny jsou obvykle vyrobeny z klinkerových cihel, kamenných bloků, břidlice nebo kamenů. Pro tento účel jsou nejvhodnější žuly, syenity, porfyry a další tvrdé horniny. Pokud se rozhodneme pro stavbu z obyčejné cihly, měl by být vestavěný krb obložen šamotovými kachlemi. Pro základní stavbu potřebujete cihly, maltu, beton a ocelové tyče. Cihly a malta by měly být šamotové, aby vydržely pravidelný žár ohně. Je možné použít i klasické cihly a maltu, ale pro vnitřní část grilu, kde bude oheň, použijte určitě odolný šamotový materiál. Na připravený základ položíme vrstvu cihel, která bude základem pro pečicí komoru. Pro pokládku betonových bloků a kamenů stačí obyčejná malta. Pro klinkerové cihly bychom však měli použít maltu obsahující tras, který mj. omezuje výskyt výkvětů. Částečně můžete použít na stavbu těla grilu i větší kameny nebo cihly ze staré stavby.

Pokud na stavbu použijeme bílé vápenopískové cihly (aby to vypadalo pěkně), musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese. Na podstavci z vysokoteplotních šamotových cihel postavíme pečicí komoru. Čím tlustší cihla, tím lépe, protože bude akumulovat více tepla. Ke zdění používáme šamotovou maltu. Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou. Komora je nejčastěji kopulovitého tvaru, stavíme ji tedy do kruhového tvaru. Je důležité pečlivě položit první řadu cihel, protože to dá tvar kopule. Při pokládání následujících řad (pokud je to možné střídavě) se cihly sbíhají směrem ke středu kopule. Pak se budou hodit tyče s délkou poloměru kopule. Na jedné straně spočívají na zemi a na druhé na cihlách a drží je ve správné poloze, dokud malta neztuhne. Dostačující vnitřní rozměry běžného pevného zahradního krbu jsou 70x50x50 cm (šířka, hloubka, výška).

Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky. U grilu neumisťujeme rošt topeniště a hlavně mřížky určené pro grilování příliš nízko, abychom se při práci nemuseli nepřirozeně ohýbat. Při stavbě grilu nezapomínáme na dostatečně velkou odkládací plochu. Vždycky přidáme drážky pro vsunutí grilovacích mřížek, případně držáky pro grilovací jehly. Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Rošt je nejčastěji vyroben z oceli. Aby oheň dobře hořel, měly by být na krbové desce vytvořeny otvory pro zajištění proudění vzduchu, tedy lepšího tahu. Vyzdít je vhodné i okolí grilu.

I zahradní krb potřebuje mít tah, aby spaliny neodcházely jeho otevřenou částí. Při běžné velikosti ohniště je optimální výška komína asi 2,5 m nad úroveň země, čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín. Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku. O konstrukci komína a o tom, zda jej postavíme zděný, nebo namontujeme hotový ocelový, bychom se měli rozhodnout již ve fázi návrhu. Tyce dva typy komínů můžeme zkombinovat a na zděný základ vybíhající z kopule osadit ocelový díl. Je důležité, aby byl komínový průduch rovný a komín těsně přiléhal ke kopuli kamen. Pak bude tah dobrý a plyny z pečicí komory budou unikat. Abychom zabránili úniku tepla, izolujeme komoru zvenčí přibližně 20 cm perlitu nebo 15 cm minerální vlny. Dveře do komory by měly být těsné, nejlépe ocelové. Komoru obezdíme předstěnami, např. z kamene nebo kabřince. Po vyzdívání počkáme, až malta zaschne alespoň týden, čímž ochráníme kamna před deštěm. V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu.

Nejjednodušší způsob jak si postavit zahradní gril, je postavit prosti sobě dvě nebo více cihel a položit na ně kovovou mříž nebo přímo grilovací jehly. Můžete si také postavit menší kruhové ohniště a použít ho jako grilovací místo. Podobně jako z postavených cihel - na horní část umístíme přímo jehlice s napíchaným masem a zeleninou, nebo položíme vhodnou, čistou a žáru odolnou mříž, na které můžete vesele grilovat maso, ryby i zeleninu.