Jak se dělá tunel?

Geotechnické průzkumy nám pomáhají lépe pochopit složení podloží. Vrty až do hloubky 500 metrů, nám umožňují prozkoumat složení hornin, zlomová pásma, stejně jako charakter podzemních vod. Zkoumáme také mechanické a chemické vlastnosti podloží. Za tímto účelem odebíráme z vrtů vzorky nekonsolidovaných a pevných hornin pro geotechnické laboratorní analýzy. Pro průzkum podloží provádíme v Česku i Německu intenzivní zkušební vrty. Během dvou vrtných kampaní (červen 2020 - listopad 2021 a listopad 2021 - červenec 2023) jsme na vybraných místech podél stávající i potenciální nové trasy provedli podpovrchový průzkum. Těžištěm první vlny vrtů bylo charakterizovat oblasti zlomových pásem, které němečtí geologové předpověděli, pomocí šesti vertikálních a tří šikmých jádrových vrtů v hloubce až 400 m. Při plánování lokace vrtů byly využity 3D geologické modely a digitální mapy. Cílem druhé vlny vrtů bylo získat širší znalosti o podloží. Za tímto účelem bylo ve studované oblasti severně od státní hranice provedeno více než 20 dalších jádrových vrtů, které vedly až do hloubky 500 m. Důkazem náročnosti celého procesu je délka vrtání, kdy dostat se do hloubky 100 m trvalo přibližně měsíc. Tunel bude vybudován jako dvojice jednokolejných železničních tunelů, aby byl zajištěn smíšený provoz osobní a nákladní dopravy. Plášť tunelu se skládá z betonových dílců (tzv. tybinků), které po složení do sebe vytvoří kruhový průřez. V některých místech povede tunel až cca 600 metrů hluboko pod zemským povrchem. Pro ražení obou tubusů tunelu poslou speciální tunelovací stroje vytvořené na míru potřebám budoucího Krušnohorského tunelu. Stroj před sebou razí tunel, následně sestavuje betonové segmenty (tybinky) a vytváří po jeho obvodu prstenec. Stroje budou sestaveny ve startovací jámě u obce Seidewitz v Německu, odkud jsou schopny se pohybovat na obě strany tunelu. Tím se minimalizují zásahy na místech portálů (vjezdů). Zhotovitel následně prověřuje vykopanou horninu, zda je možné ji znovu v projektu využít na jiném místě stavby. Specifické podmínky na Islandu podporují ražbu metodou drill & blast, tedy vývrtem a výbuchem. Do čelby (předek tunelu) se vyvrtají pětimetrové díry, naplní se trhavinou – a vyhodí do vzduchu. Během jednoho osmihodinového cyklu se tak tunel prodlouží o pět metrů.