Jak se dělá mlha?

Mlha vzniká kondenzací vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu.

Je složena z drobunatých vodních kapiček nebo za mrazů z ledových krystalků rozptýlených ve vzduchu.

Rodí se tehdy, když se vzduch ochladí na teplotu rosného bodu.

Ochlazování vzduchu nad zemí, které způsobuje vznik mlhy, může být vyvoláno různými vlivy.

Radiační mlha vzniká nočním ochlazováním vzduchu, který přiléhá k zemskému povrchu.

Pro její vznik je podstatné, aby ochlazování vzduchu od země nebylo narušováno silnějším větrem; ideální rychlost proudění je 1–3 m/s.

Advekční mlha se tvoří tehdy, když se vlhký vzduch přemisťuje nad studené zemské podloží.

Při pohybu se od země ochlazují přiléhající vzduchové vrstvy, až se nasytí vodnými parami.

Údolní mlhy vznikají především v noci a ráno, když se od povrchu ochlazeného radiačním vyzařováním tepla ochladí přízemní vrstva vzduchu.

V údolích potoků a řek je tato situace znásobena tím, že studený vzduch je těžší než teplý, a proto do těchto sníženin z okolních kopců „stéká“.

Řeky či potoky pak zvyšují vlhkost vzduchu a vznik mlhy tím podporují.

Ke kondenzaci vodních par ve městech dochází snadno – brzy po ránu sílí dopravní špička a prašnost s exhalacemi vykonají své.

Místní inverze může být způsobena stékáním chladného vzduchu do údolí, kde kondenzují vodní páry a vytvářejí mlhu či nízkou oblačnost.

Obecně jde o zakalení spodních vrstev atmosféry přímo nad zemským povrchem vodními kapičkami (o průměru 0,005 až 0,05 milimetru) nebo ledovými částečkami, přičemž – a to je důležité – je dohlednost nižší než jeden kilometr.

Vzniká tak, že se od povrchu země ochlazeného vyzařováním ochladí přilehlé vrstvy natolik, že dojde ke kondenzaci vodní páry.

Tyto mlhy vznikají typicky při jasném nebi, slabém větru nebo bezvětří a také při inverzi.

Na podzim a v zimě jsou rovněž časté mlhy vznikající při vypařování z relativně teplého povrchu vody do studeného vzduchu.

Díky tomu, že voda je teplejší než vzduch, dochází k výparu z vodní hladiny i při dosažení stoprocentní relativní vlhkosti, další vodní pára pak už musí kondenzovat a vzniká mlha.

Občas se u nás vyskytují i mlhy advekční, které vznikají při proudění teplého a vlhkého vzduchu nad studenou zemí pokrytou sněhem.

Od sněhu se pak teplý vzduch ochlazuje a díky vysokému obsahu vlhkosti dochází ke vzniku zpravidla plošně rozsáhlých mlh.

Vzniká také kondenzací (zkapalněním) vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu.

Zapálíme špejli a po chvíli ji sfoukneme.

Trochu kouře foukneme do sklenice a vytvoříme tím tzv. kondenzačních jádra.

Na sklenici položíme obrácené víčko a na něj vložíme 2 kostky ledu.

Čekáme a pozorujeme, jak se tvoří mlha.