Jak ideálně nastavit termostat?
Pro správné nastavení pokojového termostatu je důležité znát optimální teploty v interiéru.
| Obývací pokoj | 20 - 21 °C |
| Kuchyně | 18 °C |
| Ložnice | 16 - 18 °C |
| Koupelna | 24 °C |
| Chodba, schodiště | 10 - 15 °C |
Zatímco v obývacím pokoji, kde trávíte většinu času, byste měli mít teplotu okolo 20–21 °C, v ostatních místnostech je to méně.
V ložnici se pro kvalitnější spánek doporučuje teplota mezi 16–18 °C.
V kuchyni, kde se hýbete a zvyšujete teplotu vařením, postačí zhruba 18 °C.
Na chodbách nebo schodištích, tedy v místech, kde se dlouho nezdržujete, plně postačí teplota mezi 10–15 °C.
Jedinou místností, ve které by mělo být tepleji než v obývacím pokoji, je koupelna.
V té byste měli optimálně vytápět na 24 °C.
Ideálním řešením jsou tedy termostaty, které vám umožní ovládat teplotu v každé místnosti zvlášť.
Největší úsporu díky pokojovému termostatu zajistíte správným nastavením časových intervalů.
Zamyslete se: v kolik hodin vstáváte, v kolik chodíte spát, je během dne vůbec někdo v domácnosti, vrací se všichni z práce/školy až pozdě odpoledne?
Odpovědi na tyto otázky vám pomohou navrhnout časové intervaly tak, aby termostat nespínal zbytečně.
V osm ráno už doma nikdo není a první obyvatel domácnosti se vrátí až ve čtyři odpoledne?
Pak můžete mít pokojový termostat celou dobu nastavený na 18 stupňů a až od půl čtvrté jej nastavit na 21 stupňů.
Časové intervaly přizpůsobte také podle dnů v týdnu.
Víkendový režim domácností bývá odlišný oproti pracovním dnům.
Na pokojovém termostatu si nastavíte na sobotu a neděli pozdější sepnutí topení, protože déle vstáváte.
Interval bude pokračovat i přes dopolední hodiny tak, abyste se v teple nasnídali se svojí rodinou.
Topení nikdy zcela nevypínejte.
I když nejste celý den doma a dorazíte až večer, v chladném počasí topení nikdy zcela nevypínejte.
Nechte pokoje raději temperovat a teplotu v obytných místnostech snižte na termostatu na cca 16 °C.
Díky tomu stěny zcela nevychladnou a není potřeba tolik energie pro opětovné vytopení místností na požadovanou teplotu.
Možná překvapivě tak protopíte méně, než když budete topení neustále vypínat a zapínat.
Velké teplotní šoky neprospívají ani stavbě – hrozí tvorba vlhkosti a plísní.
Při instalaci pokojového termostatu rozhodně nepodceňujte umístění tepelných čidel.
Ta mohou být buď v prostoru nebo instalovaná do podlahy.
Možná je také kombinace obojího, tedy termostat s více čidly, který bere informace z různých míst.
Čidla rozhodně neumisťujte blízko zdroje tepla.
Naměřená teplota by tím mohla být výrazně zkreslená.
Některé moderní termostaty umožňují nastavení na dálku.
Ovládat je můžete například pomocí telefonu.
Díky speciálním mobilním aplikacím máte přehled o aktuální teplotě v místnosti a podle toho se můžete rozhodovat, zda přitopit nebo naopak topení vypnout.
Dodržujte časovou kontinuitu.
Představte si topný program jako kalendář na týden, do kterého si zapíšete, v jaký čas budete topit na jakou teplotu.
Kalendář postupuje hodinu po hodině a den po dni.
Nikdy v něm není skok zpět v čase.
Toto je nutné dodržet i v topném programu.
Jakmile nastavíte v programu skok zpět v čase, termostat jej nedokáže zpracovat a nebude fungovat správně.
Buďto se zasekne nebo zůstane běhat ve smyčce.
Zde je příklad správné posloupnosti nastavení programu i s přechodem na další den.
SO=[6:30 21°C]->[ 8:00 19°C]->[15:00 22°C]->[23:00 18°C]->NE=[7:30 21°C]->[12:00 22°C]
Zde je příklad správné posloupnosti v případě nevyužití 3. a 4. časového údaje.
SO=[6:30 21°C]->[ 20:00 19°C]->[20:00 19°C]->[20:00 19°C]->NE=[7:30 21°C]->[12:00 22°C]
Pokud chceme sobotu 1:30, musíme ji zadat na první místo.
Pokud chceme neděli 1:30, musí být tento čas až v nedělním programu.
SO=[6:30 21°C]->[ 8:00 22°C]->[23:00 18°C]->[1:30 21°C]->NE=[7:30 21°C]->[12:00 22°C]
Příklad správné posloupnosti.
Nastavení programu i s přechodem na další den a topením v noci.
SO=[6:30 21°C]->[ 8:00 22°C]->[23:00 18°C]->[23:00 18°C]->NE=[1:30 21°C]->[12:00 22°C]
Je zde několik řešení tohoto problému.
Výměna radiátoru za menší: poměrně nákladné řešení ale dosáhne se nejvyššího komfortu a nejvyšších úspor.
Výběr rychlého ventilu: je to částečné řešení a je nutno počítat u ventilu s vyšším proudovým požadavkem při změně stavu.
Snížení teploty oběhové vody: lze použít, pouze pokud je tento problém u všech radiátorů v domě.
Regulační systém s motorizovanými hlavicemi: Motorizované hlavice umí zavírat velmi rychle a jsou většinou schopny i přivírání ventilu dle potřeby.
Systémy bývají dražší a nejdou kombinovat.
Snížení teploty v programu: jen částečné řešení, ale je nejjednodušší.
Třeba dělat rozdíl mezi časem, kdy požadujeme teplotu v místnosti a čase, kdy musíme začít topit.
Tento rozdíl je dán vlastností místnosti, typem topení a rychlostí regulační hlavice.
Nejjednodušší je rozdíl vyzkoušet a podle toho upravit topný program.
Do programu se totiž zadává čas, kdy se má začít topit, nikoliv čas, kdy chceme teplotu v místnosti dosáhnout.